Na Facebooku proběhla živá diskuse pod příspěvkem na zdi, který má
jednoduchý příběh: paní vyrobila ze starého dřeva mozaiku, podobnou úplně
jednoduchým puzzlům a natřela ji akrylovými barvami. Výrobek pak pověsila na
Fler a začala nabízet jako hračku pro děti.
Vedle
vzdychání nad estetickým a etickým rozměrem této hračky přispěla do diskuse
také paní, která si myslela, že je to sice hezké, ale rozhodně to, v době
všelijakých přísných atestů na hračky, hračka pro děti není. A strhla se
lavina! Ostatní paní se překřikovaly jedna přes druhou, jak je v DNEŠNÍ DOBĚ
důležité, že někdo takové věci dělá, jak jsou ty ČÍNSKÉ HRAČY nevzhledné,
škodlivé a ti, co je atestují si mastí kapsu a tak dál. Na konci této diskuse
se milá protestující paní krčila v koutku a někde hluboko uvnitř ji zřejmě
hlodalo svědomí, jestli přece jen nedělá někde chybu.
Jenže
správná odpověď na to, jestli je nebo není tato skládačka hračkou pro děti,
neexistuje. To si musí rozhodnout každý sám. Faktem ale zůstává, že tento typ
hračky slouží primárně k rozvoji jemné motoriky a bývá určen dětem od 1 do
2 let. Všichni však také víme, že děti v této věkové kategoii víc než jemná motorika
zajímá jak cokoliv, kdykoliv a hlavně co nejrychleji strčit do pusy a náležitě
ocucat. A když už bráníme našim dětem v ocucávání ftalátů, tubičku
akrylové barvy bychom jim také ke svačince nedaly, že?
Látkujte,
šátkujte, recyklujte, vyhýbejte se ftalátům, jezte bio – děláte to nejlíp, jak
umíte, děláte to po svém – jen se občas na věci koukněte s větším
nadhledem. Dokud budeme v DNEŠNÍ DOBĚ, kdy například milióny dětí na světě nemají co
pít, splachovat záchod pitnou vodou, je úplně jedno zda naše děti tu a tam
olíznou závadný plast nebo akrylovou barvu. Oproti těm ostatním to zřejmě ve
zdraví přežijí.
Čepice (Zuzana Špůrová)
Záměrem výstavy Krištofa Kintery v Městské knihovně (GHMP) není určitě prvoplánově diváka pobavit a výsledky jeho analýzy současného světa jsou místy až znepokojující. Půjdete-li ale na výstavu s dětmi, bezpochyby si přijdou na své. Celá galerie je opravdu totálním dílem s různými nečekanými zákoutími, hrubě probouranými zdmi, kudy se dá prolézat a objevovat nečekané bez toho, aniž by vaše děti někdo přehnaně napomínal, přičemž sahat na vystavené exponáty se místy stává až nutkavou potřebou. Čekejte všechno, jen ne ztichlou galerii s šeptajícími návštěvníky. Tady totiž, v místnostech, kde se stmívá a zase rozjasňuje, mluví nahlas i nákupní tašky, pokřikují havrani, bubnují čerti a kbelíky i lyžařské boty se samy hýbou. Ale pokud vaše dítě nezaujme ani exponát, tlučící hlavou o zeď a neúnavně vás bude upomínat o zakoupení lízátka, brambůrků či jiné dobroty z přilehlé "čínské večerky", nebuďte otrávení. Možná už jen to, že jste se mu pokusili zprostředkovat nevšední zážitek si jednou přičte(te) k dobru ve výsledcích své soukromé analýzy.
Červená koule letí vesmírem...Hvězdáři se brodí sněhem... Cvoček se diví. Od kdy sněhuláci pípají?... Pes Pim se vznesl do vzduchu a kolébal se jako balonek... Andulka nevěřila svým očím. Z pokojíčku, který postavila ze stavebnice, se vykolébal maličký živý slon... V rybníku Lívanci se usadila nevídaná nestvůra – pravěký dinosaurus... Nevěříte? Otevřete naši novou knížku a čtěte!
... dnes zemřel a my se bez zbytečného patosu chceme podělit alespoň o jednu jeho básničku, kterou napsal pro svoje dcery z komunistického vězení. Je až notoricky známá, ale stejně...
... byla právě odeslána do tiskárny. Potěší všechny děti i dospělé, kteří mají rádi klasické pohádky. Ty naše upravila Milada Motlová podle původních pohádkových látek, které byly zaznamenány koncem 19. století a jejich společným hrdinou není nikdo jiný než Honza. POHÁDKY O HONZOVI doprovodila půvabnými ilustracemi Andrea Popprová a pokud všechno půjde tak dobře jako dosud, kniha bude koncem listopadu na pultech knihkupectví. Více na www.axioma.cz a pokud vás naše knihy zaujmou, sdílejte je s vašimi přáteli.
